:: Thajsko - 2.část
pokračování..
Koh Tao
Dalším ostrovem, který jsme měli v plánu navštívít je místo s názvem Koh Tao. Koh znamená v thajštině slovo ostrov, Tao znamená slovo želva. Želví ostrov je takto pojmenován proto, že se na něj každoročně plaví tisíce těchto zvířat naklást svá vejce do tamějšího písku. Ostrov je rozlohou velmi malý, zhruba 7 × 3 km a v současné době se postupně stává spíše centrem potápěčů. Je zde velmi bohatý podmořský život, nádherně čistá a příjemně teplá voda a mimo jiné je zde možné pozorovat i žraloky. Ostrov je vysoký přes 300 metrů a díky tomu je velmi členitý. Doprava zejména do východních resortů je velmi obtížná a určená výhradně pro terénní vozy. I když motorkáře jsme také potkali, ovšem měřit s nimi své síly bych si rozhodně netroufal. Ubytovali jsme se v romantické zátoce s těmi nejhezčími podmínkami pro šnorchlování, odkryl se nám zde nový úžasný pohled na mořskou faunu a flóru. Západní část ostrova je silněji osídlena turistickými centry, zejména její dvoukilometrová pláž se spoustou restaurací, kde se odehrávají bujaré noční mejdany spojené s různými ohňovými show. Po pár dnech jsme se na tuto pláž přestěhovali, abychom měli lepší východisko pro výlet na další místo, jen pouhých několik set metrů vzdáleného od Koh Tao a jedná se o malé, soukromé souostroví třech ostrůvků Nang Yuan Island.
Nang Yuan Island
Ráno jsme si vzali lodního taxíka a vydali se do ráje. Je to jedno z mála míst v Thajsku, kam se platí vstupné, toto místo je obehnáno sítěmi a nesmí se sem přivézt žádné jídlo ani pití. Platí se zde za každý kousek stínu a ceny v místní restauraci jsou dvojnásobné oproti běžnému standardu. Na druhou stranu je to místo, které si návštěvu rozhodně zaslouží, jsou zde krásná místa pro šnorchlování, koupání i slunění. Našli jsme zde tu nejčistší vodu se spoustou pestrobarevných ryb, nafotili zde obrovská hejna krabů. Je zde možné vylézt na vrcholek jednoho z ostrovů a je to určitě skvělý prostor pro ty nejkýčovitější fotografie. Bohatě postačí několikahodinová návštěva, půlden, který jsme si na tuto návštěvu vymezili byl pro nás možná zbytečně dlouhý.
Večer, po návratu z ostrovů, jsme si dopřáli fantastickou thajskou masáž na pláži při západu slunce, vychutnali si další z bohatých večeří a pomalu se připravovali na návrat na pevninu, na cestu do Bangkoku.
Návrat na pevninu
Jako při každé jiné činnosti, tak i při našem cestování byl čas neúprosný a bylo potřeba se přiblížit k letišti, odkud se budeme muset dopravit zpět do naší rodné hroudy. V místní cestovce jsme si zajistili lístek do Bangkoku a druhý den ráno se vydali do přístaviště. Odtud nás čeká cesta lodí směrem k pevnině, do rybářského městečka Chumphon, kde budeme přestupovat na autobus směr hlavní město. V přístavišti se seznamujeme se dvěma českými cestovateli a zjišťujeme, že máme společnou cestu do Bangkoku, s Madlou dokonce i společný let do Čech. Bylo příjemné se podělit o získané zkušenosti a cesta s nimi nám příjemně utekla.
Vjezd lodí do rybářského Chumphonu byl velmi silným zážitkem, míjeli jsme doslova stovky rybářských lodí, plných ošlehaných rybářů mávajících směrem k naší lodi. V městečku samotném jsme měli pár hodin času k přestupu do dálkového autobusu na noční přejezd a proto jsme zde tento čas využili k návštěvě místních tržnic. Stoly trhovců se prohýbaly pod spoustou druhů mořských plodů, ryb, krabů, chobotnic, sépií a škeblí. Bylo zde možnost ochutnat rozmanité pochoutky, navštívit nejrůznější obchody i restaurace. Cítíme, že jsme zpět na pevnině, v čilém ruchu místních obyvatel. Pomalu se připravujeme na návrat do rušného Bangkoku.
Zpátky v Bangkoku
Brzy ráno vjíždíme do tohoto roztodivného města. Díky dvěma našim novým známým krajanům nacházíme skvělé ubytování na klidném místě a přitom přímo v centru Khao Sann a uleháme k potřebnému spánku. V Bangkoku máme v plánu navštívit Královský Palác, čínskou čtvrť, udělat nějaké nákupy a celkově se nějak výhodně poflakovat. Seznámili jsme se s fantastickým způsobem dopravy po Bangkoku a to říční dopravou, jakási obdoba našeho MHD. Směšně levné, přitom rychlé cestování napříč spoustou zajímavých míst v jinak silniční dopravou ucpaném městě.
Návštěvu kulturních památek jsme počali ve Wat Pho, což je nejstarší chrám v Bangkoku, dokonce je starší, nežli město samo. Je zde svatyně odpočívajícího Buddhy a byl by asi hřích toto místo nenavštívit. Pokračovali jsme návštěvou Královského paláce, což je komplex chrámů a templíků, vyvedených v nádherných barvách a nešetří se zde ani zlatem. Je zde spousta svatyní s různými vypodobeními Buddhy. Jsou zde pochopitelně kvanta turistů a navíc díky horkému počasí, ve kterém je zde povinnost nosit dlouhé kalhoty je tato návštěva poměrně vyčerpávající a zmáháme se již pouze na cestu do hotelu a vzápětí na večerní nakupy a lehké popíjení. Návštěvu čínské čtvrti odkládáme na druhý den.
Čínská čtvrť v Bangkoku je pro nás silný zážitek. Úzké uličky ucpané návštěvníky i obchodníky s vozíčky a kárkami, nechápu, jak tudy občas může projet i motocykl. Uličky jsou lemovány stovkama obchůdků s nespočtem všeho možného, oblečením všeho druhu, módními doplňky, botama, hodinkama, sponkama, galanterií, květinama, sušenými rybami i občerstvením. Jsem fascinován velmi úzkou specializací jednotlivých obchůdků. Objevovovaly se tak před námi např. krámky pouze s páskama, nebo jenom s knoflíkama, kloboukama, bonbónama, nebo třeba jenom s růžema. Připadá nám to nekonečné, stále jsme unášeni davem a objevují se před námi nové a nové obchody narvané zbožím k prasknutí. Díky mapě jsme se postupně přesunuli do čtvrti indické, kde byl výraznější klid a kde jsme okusili vynikající stravu typickou pro Indii a kde jsme nabrali nové síly pro prodírání se nekonečnými uličkami zpět k říčnímu MHD. Výlet do čínské čtvrti se pro nás stal celodenním a byl to opravdu skvělý zážitek. Večer jsme se opět chvíli oddávali utrácení posledních Bathů a pomalu se připravovali na odlet brzkým ranním spojem směrem domů, do Čech.
Závěr
Co dodat? Skvělá dovolená, jak jinak. Cítím se po ní obohacen o spoustu zkušeností. Utratil jsem vlastně velmi málo peněz, přitom jsem nijak nešetřil. Thajsko považuji za bránu do Asie, je zde výrazný turistický ruch ze západních zemí. Turistika je jedním z hlavních zdrojů příjmu místních obyvatel a služby pro návštěvníky jsou zde na vysoké úrovni, mnohdy přizpůsobené potřebám západní civilizace. V místech, kde se pohybují turisté není problém pít vodu v restauracích, v drtivé většině bývá upravená. Všude je dostupný internet, je zde patrná nová a nová výstavba center pro turisty. Osobně to chápu jako globalizační degradaci místní kultury, ovšem jak všichni víme, peníze vládnou v tomto světě. Má drahá polovička to popisuje jako Chorvatsko v Asii, neboli full servis pro zápaďáky v exotickém prostředí. Doufám, že vás můj článek pobavil a třeba vám pomohl s výběrem dalšího místa, kam byste se rádi podívali. Přeji Pohodu všem.
Tachud
